Webmaster 1

 

14. prosince – bude večerní mše sv. v 18.00 hodin v děkanském kostele, protože v klášterním kostele pořádá ZUŠ v Žatci adventní koncert.

 

15. prosince - Zpovědní  den ve farnosti

Mše svatá v 8.00 v děkanském kostele. Příležitost k přijetí svátosti pokání od 9.00 do 12.00 hodin na faře. Zpovědníky budou kněží z kláštera premonstrátů na Strahově. Večerní mše sv. v klášterním kostele již nebude.

 

15. prosince od 15.00 pořádá Spolek pro obnovu a oživení kostela sv. Václava v Radíčevsi PUTOVÁNÍ DO BETLÉMA (viz. plakátek).

 Putování do Betléma 2018-page-001.jpg

 

16. prosince v 18.00 hodin pořádá obec Libočany adventní koncert duchovní hudby v kostele Všech svatých v Libočanech.

 

 24. prosince na Štědrý den budou bohoslužby:

v děkanském kostele v Žatci v 16.00 hodin (mše svatá - půlnoční)

v kapli v Čeradicích ve 21.00 hodin (bohoslužba slova)

 

26. prosince v 15.00 hodin se koná Vánoční koncert v kostele sv. Václava ve Staňkovicích.

 

31. prosince

v děkanském kostele v Žatci v 16.00 hodin (mše svatá – Poděkování a prosba o Boží

  •  

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Komplexní obnova kostela sv. Václava v Radíčevsi jako centra kulturního života

Komplexní obnova kostela sv. Václava v Radíčevsi jako centra kulturního života byla dokončena

 

VARHANÍK

M i r o s l a v   R y s k a

email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

mob.: +420 721 896 974

 

privat

Otakara Březiny 2150

438 01 Žatec 1

 

Farní charita v Žatci provozuje Charitní šatník. Zde se vybírá především ošacení, které se dále distribuuje potřebným. Na provoz finančně přispívá Město Žatec ze svého rozpočtu.

 

Ředitelka Oblastní charity Žatec: p. Vlasta Bartakovicsová adresa provozovny:

Havlíčkovo nám. 2127, 438 01 Žatec (věžák u Moskvy)

provozní doba v úterý: 15.30 – 17.30

 Charita ČR

tel: +420 603 772 481

dchltm.cz

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

malé děti úterý 15.00 fara
větší děti čtvrtek 15.00 fara
studenti  pátek 16.00 fara
setkání pro všechny středního věku lichá středa 19.00 fara
setkání mladých čtvrtek 19.00 fara

Žatec

Pondělí    mše svatá není
Úterý*)

 18.00 h

 kostel sv. Václava - Podměstí
Středa

 18.00 h

 klášterní kostel Korunování P. Marie
Čtvrtek

 18.00 h

 klášterní kostel Korunování P. Marie
Pátek**)

 18.00 h

 klášterní kostel Korunování P. Marie
Sobota

 18.00 h

 klášterní kostel Korunování P. Marie
Neděle

 8.00 h a 10.00 h

 děkanský kostel Nanebevzetí P. Marie

*)     V červenci, srpnu a září jsou mše svaté v klášterním kostele Korunování Panny Marie


**)   První  pátek v měsíci jsou mše svaté v 8.00 a 18.00 h takto:

  8.00 h

 děkanský kostel Nanebevzetí P. Marie

 16.00-18.00 h

 klášterní kostel Korunování P. Marie
 adorace před vystavenou Nejsvětejší Svátostí

 18.00 h

 klášterní kostel Korunování P. Marie

 Případné změny v pořadu bohoslužeb jsou oznamovány v nedělních ohláškách v kostele.

 

Staňkovice

Každou 1. a 3. neděli v měsíci

15.00 h

kostel sv. Václava

 

Radíčeves

Každou 2. a 4. neděli v měsíci

14.00 h

kostel sv. Václava

 

Libočany

Kostel Všech svatých je po dobu oprav interiéru uzavřen.

 

Kostely v Žatci a okolí (Google mapy)

Všechny bohoslužby jsou uvedeny v kalendáři bohoslužeb.

Duchovní články

neděle, 04 leden 2015 16:33

Duchovní půst

Tělesný půst musí provázet neméně významný půst duchovní. Praktikovat duchovní půst znamená:

 

1. Přemáhat se, abychom mohli dávat dobrý příklad

„Lidé, kteří vedou příkladný život, oslavují Boha, i když mlčí, neboť vedou druhé k tomu, aby chválili Boha.

Jazyk, který nemluví nic špatného, stává se obětním darem.

Ruka, která nedělá nic špatného, je jako zápalná oběť.

Ale k tomu je třeba připojit skutky:

Ústa ať vyslovují požehnání, ruka dává almužny.

Přinášejme Bohu prvotiny všech našich údů. Taková oběť se líbí Bohu.

(sv. Jan Zlatoústý)

 

2. Potlačovat trojí chtivost

hněv (chtivost po moci),

lakotu (chtivost po majetku),

smyslnost (sexuální žádostivost).

Své pudy nemůžeme vyhladit, ale musíme je držet na uzdě. Chceme-li rozvíjet ctnosti, musíme těmto neřestem odporovat.

 

3. Duchovně se postíme také tehdy

když mlčíme,

když se neutápíme ve starostech,

když se pokořujeme,

když držíme na uzdě své smysly,

když nejsme závistiví,

když nejsme lakomí.

Z týdeníku Světlo č. 7/2010

Doba postní

sobota, 03 leden 2015 22:33

Podivuhodnými zbraněmi jsou modlitba a odříkání; držme se jich pevně a volejme ke Spasiteli: „ Hřešili jsme, Pane, ale konáme pokání, proto se nad námi smiluj!“ Přetrhejme všechna pouta, která nás váží ke hříchu, a odpusťme svým bratřím, aby i nám byly odpuštěny naše viny. Beránku Boží, jenž snímáš hříchy světa, veď nás bezpečně po cestách pokání.

Prvním stupněm pokání je vyhýbat se hříchu, odložit všechny náruživosti, a svou poskvrněnou duši obmýt slzami lítosti.

Ale dej pozor, má duše, aby tvé pokání nebylo polovičaté: abys mezitím, co proléváš slzy lítosti, nehověla skrytě tajným vášním a tak zas o Boha nedbalostí nepřišla; kráčej vytrvale ve stopách Kristových a nes za ním svůj kříž, abys k němu, oslavenému Kristu, byla jednou přidružena.

Liturgie postní doby nás vede k vnitřní duchovní obnově a vybízí nás k větší soustředěnosti, sebeovládání, kajícnosti a smírnému odčiňování hříchů.

Křesťan konající pokání za hříchy se připodobňuje Kristu, který obětoval svůj život jako výkupné za hřích všech lidí.

Přivtělením ke Kristu jsou křesťané spojeni v jedno společenství, takže svatost jednoho je dobrodiním i pro ostatní a hřích jednoho škodí i druhým. Opravdové pokání nese tedy s sebou vždy i smíření s bratřími. 

V 5. století začínal čtyřicetidenní půst na 1. neděli postní. Protože však křesťané nikdy nepočítali neděli jako postní den, byly před tuto neděli brzy přidány další čtyři dny. Dnes začíná postní doba na Popeleční středu a končí na Zelený čtvrtek před večerní mší svatou na památku Poslední Večeře Páně.

Vánoce v nebi

sobota, 03 leden 2015 23:30

Na nebeských nivách, když se zima blíží,

všechny svaté v srdcích velká starost tíží.

Mnohému to nedá spáti ani v noci,

inu, není divu, vždyť je před Vánoci.

 

Již jen zbývá doba, zcela jenom krátká,

co již budou slavit příchod Jezulátka.

Ó, to bude krása, všude plno svíček,

svatí budou všichni klečet u jesliček.

 

Potom přijdou v řadě, před Děťátko Boží,

do ručky mu každý malý dárek vloží.

Ó, to bude rušno na nebeské pláni.

Každý spěchá v koutek někam do ústraní.

A když vůkol nikým pozorován není,

chystá Ježíškovi malé překvapení.

 

Petrovi se přes tvář občas úsměv mihne,

„však mě letos nikdo dárkem nepředstihne“.

Zlatou loďku letos pro Ježíška chystá,

bude mít z ní radost velkou dozajista.

  

Martin teplý pláštík, Kryšpín zase boty,

Cecílie a sbor panen – písně rajské noty.

A tu svatí z českých luhů - v důvěrném se radí kruhu,

co by letos na památku darovali Jezulátku.

 

Solunští dva bratři starší - přijdou s dvěma slabikáři,

svatý Václav přes půl klína - nasype mu hrozny vína.

Svatý Jan zas velmi hravě - chytil štiku ve Vltavě.

Vojtěch se už připravuje, jak svůj chorál zanotuje,

Ludmila šál z teplé vlny - na krk pletla týden celý.

Anežka, ta naše milá, beránka mu připravila.

 

Což ti starší – ti si vědí rady,

Neboť dlouhou řadu let jsou tady.

Ale ti, co letos přišli, ti se mnoho napřemýšlí

co by Ježíškovi dali a čím radost udělali.

Zvláště je tu nová - Terezička Ježíškova,

která teprv před nedávnem 

v ráj se vznesla přímým tělem.

A tu svatí nedočkavě - přemítají ve své hlavě,

vyslýchají andělíčky – jaký dar je Terezičky.

 

Andělíčci rámě krčí – Terezka jak ryba mlčí.

Na obloze hvězdy jiskří – měsíc svítí krajem,

rajská hudba andělíčků – šumí celým rájem.

 

Vprostřed září v moři svíček – krásná štíhlá jedle,

zlaté jesle pro Ježíška připraveny vedle.

V tom slyš, zvony z věže dole znějí slavným tónem,

svatí v nebi na kolena klekají si honem.

 

Deset minut, čtvrthodinu, míjí v trapném tichu,

zmlkla hudba, na všech tvářích starost místo smíchu.

Svatý Petr rozhorleně mne si staré čelo,

„Jistě na nás Jezulátko letos zapomnělo“.

Svaté Máří Magdaléně chví se bolest v hlase,

„Jistě naše Jezulátko ztratilo se zase“.

 

Na to andělíčci nabízí se s chutí,

že se snesou dolů rychle na peruti.

A najdou-li někde Božské smavé dítě,

v náručí je vezmou, přiletí s ním hbitě.

 

Svatý Alfons, který v nebi advokáta dělá,

jal se všechny vyslýchati – začal od Ábela.

Ale svatí zraky klopí – po Ježíšku ani stopy.

 

To už dávno na stromečku dohořely svíčky,

když měl začít výslech – svaté Terezičky.

Marně svatý Alfons po svatých se dívá,

Terezičku volá – ta se neozývá.

 

Udiveně ptá se – „Terezka nám schází“.

V tom však andělíček – rychle dovnitř vrazí.

Pot mu s čela stéká – potůčky mu tvoří,

Běžte honem všichni – u Terezky hoří!

Na to slyšet povel světce Floriána: „Za mnou!“

Hned všichni běží – Terezčin kde domek leží.

Ó ta hrůza, pomoz, Hospodine,

ze všech koutů záře v černou noc se line.

 

Florián již skočil v síňku – přeskakuje schody,

v ruce nese na hašení plnou putnu vody.

Ale kupodivu – jaká to s ním změna,

putnu z rukou pouští, klesá na kolena.

Za ním všichni svatí v prachu zem se chýlí,

ve zrak se jim vpíjí obraz roztomilý.

 

V koutku na stoličce sedí Terezička,

Jezulátko Božské na kolenou hýčká.

Ježíškovi hraje úsměv v boubelaté tváři,

všude plno světla tone – v nejjasnější záři.

 

První Petr přišel k sobě – budiž Bohu chvála,

„Tys nám ale, Terezičko, zase dneska dala.

To je nápad – o Vánocích Ježíška vzít k sobě,

štěstí, že tě máme rádi – jinak bylo by po tobě“.

 

Petr by byl pokračoval dále v hubování,

ale ústa zakrylo mu Jezulátko dlaní.

„Nebruč svatý Petře“, znějí Božská slova,

„cožpak Terezička není Ježíškova?“

 

Svatí dárky v rukou, andělíčci hrají,

ze všech Vánoc nejkrásnější byly tyhle v ráji.

 

(P. Dr. Čeněk Tomíško)

Přání do nového roku

sobota, 03 leden 2015 21:27

Abys zůstal ušetřen každého utrpení – 

to ti nepřeji.

Ani to, aby tvá další cesta byla samá růže 

a aby po tvé tváři neskanula žádná slza,

abys nezakusil nikdy žádnou bolest.

Ne, nic z toho ti do nového roku nepřeji.

Vždyť slzy očišťují srdce, utrpení zušlechťuje,

bolest a úzkost tě uvedou do společenství s Marií a Dítětem

a jejich úsměv tě naplní důvěrou a útěchou.

 

Mé přání tobě zní spíš takto:

Kéž bys byl vděčný a navždy uchovával 

ve svém srdci

drahocennou vzpomínku na dobré věci 

svého života,

abys vždy statečně obstál ve své zkoušce,

když tvrdě spočine kříž na tvých ramenou,

když vrchol, k němuž je nutno vystoupit,

se zdá nedosažitelný

a světlo naděje mizí ve tmách,

aby Boží dary v tobě rostly 

a celý rok ti pomáhaly

vnášet radost a sílu do duší těch,

k nimž tě pojí láska,

abys vždy měl přítele, jenž je opravdový

a je hoden tvého přátelství,

který ti dodá důvěru, když ti síly slábnou,

abys vytrval vždy v bouřích

a dosáhl tak výšin,

aby v radosti i bolesti tě provázel stále láskyplný úsměv vtěleného Slova

a aby tě s Pánem pojila vždy vroucí láska,

jak on si to s touhou přeje – kvůli tobě.

 

(Irské novoroční přání)

Strana 1 z 3