Webmaster 1

Vánoce v nebi

sobota, 03 leden 2015 23:30

Na nebeských nivách, když se zima blíží,

všechny svaté v srdcích velká starost tíží.

Mnohému to nedá spáti ani v noci,

inu, není divu, vždyť je před Vánoci.

 

Již jen zbývá doba, zcela jenom krátká,

co již budou slavit příchod Jezulátka.

Ó, to bude krása, všude plno svíček,

svatí budou všichni klečet u jesliček.

 

Potom přijdou v řadě, před Děťátko Boží,

do ručky mu každý malý dárek vloží.

Ó, to bude rušno na nebeské pláni.

Každý spěchá v koutek někam do ústraní.

A když vůkol nikým pozorován není,

chystá Ježíškovi malé překvapení.

 

Petrovi se přes tvář občas úsměv mihne,

„však mě letos nikdo dárkem nepředstihne“.

Zlatou loďku letos pro Ježíška chystá,

bude mít z ní radost velkou dozajista.

  

Martin teplý pláštík, Kryšpín zase boty,

Cecílie a sbor panen – písně rajské noty.

A tu svatí z českých luhů - v důvěrném se radí kruhu,

co by letos na památku darovali Jezulátku.

 

Solunští dva bratři starší - přijdou s dvěma slabikáři,

svatý Václav přes půl klína - nasype mu hrozny vína.

Svatý Jan zas velmi hravě - chytil štiku ve Vltavě.

Vojtěch se už připravuje, jak svůj chorál zanotuje,

Ludmila šál z teplé vlny - na krk pletla týden celý.

Anežka, ta naše milá, beránka mu připravila.

 

Což ti starší – ti si vědí rady,

Neboť dlouhou řadu let jsou tady.

Ale ti, co letos přišli, ti se mnoho napřemýšlí

co by Ježíškovi dali a čím radost udělali.

Zvláště je tu nová - Terezička Ježíškova,

která teprv před nedávnem 

v ráj se vznesla přímým tělem.

A tu svatí nedočkavě - přemítají ve své hlavě,

vyslýchají andělíčky – jaký dar je Terezičky.

 

Andělíčci rámě krčí – Terezka jak ryba mlčí.

Na obloze hvězdy jiskří – měsíc svítí krajem,

rajská hudba andělíčků – šumí celým rájem.

 

Vprostřed září v moři svíček – krásná štíhlá jedle,

zlaté jesle pro Ježíška připraveny vedle.

V tom slyš, zvony z věže dole znějí slavným tónem,

svatí v nebi na kolena klekají si honem.

 

Deset minut, čtvrthodinu, míjí v trapném tichu,

zmlkla hudba, na všech tvářích starost místo smíchu.

Svatý Petr rozhorleně mne si staré čelo,

„Jistě na nás Jezulátko letos zapomnělo“.

Svaté Máří Magdaléně chví se bolest v hlase,

„Jistě naše Jezulátko ztratilo se zase“.

 

Na to andělíčci nabízí se s chutí,

že se snesou dolů rychle na peruti.

A najdou-li někde Božské smavé dítě,

v náručí je vezmou, přiletí s ním hbitě.

 

Svatý Alfons, který v nebi advokáta dělá,

jal se všechny vyslýchati – začal od Ábela.

Ale svatí zraky klopí – po Ježíšku ani stopy.

 

To už dávno na stromečku dohořely svíčky,

když měl začít výslech – svaté Terezičky.

Marně svatý Alfons po svatých se dívá,

Terezičku volá – ta se neozývá.

 

Udiveně ptá se – „Terezka nám schází“.

V tom však andělíček – rychle dovnitř vrazí.

Pot mu s čela stéká – potůčky mu tvoří,

Běžte honem všichni – u Terezky hoří!

Na to slyšet povel světce Floriána: „Za mnou!“

Hned všichni běží – Terezčin kde domek leží.

Ó ta hrůza, pomoz, Hospodine,

ze všech koutů záře v černou noc se line.

 

Florián již skočil v síňku – přeskakuje schody,

v ruce nese na hašení plnou putnu vody.

Ale kupodivu – jaká to s ním změna,

putnu z rukou pouští, klesá na kolena.

Za ním všichni svatí v prachu zem se chýlí,

ve zrak se jim vpíjí obraz roztomilý.

 

V koutku na stoličce sedí Terezička,

Jezulátko Božské na kolenou hýčká.

Ježíškovi hraje úsměv v boubelaté tváři,

všude plno světla tone – v nejjasnější záři.

 

První Petr přišel k sobě – budiž Bohu chvála,

„Tys nám ale, Terezičko, zase dneska dala.

To je nápad – o Vánocích Ježíška vzít k sobě,

štěstí, že tě máme rádi – jinak bylo by po tobě“.

 

Petr by byl pokračoval dále v hubování,

ale ústa zakrylo mu Jezulátko dlaní.

„Nebruč svatý Petře“, znějí Božská slova,

„cožpak Terezička není Ježíškova?“

 

Svatí dárky v rukou, andělíčci hrají,

ze všech Vánoc nejkrásnější byly tyhle v ráji.

 

(P. Dr. Čeněk Tomíško)

Přání do nového roku

sobota, 03 leden 2015 21:27

Abys zůstal ušetřen každého utrpení – 

to ti nepřeji.

Ani to, aby tvá další cesta byla samá růže 

a aby po tvé tváři neskanula žádná slza,

abys nezakusil nikdy žádnou bolest.

Ne, nic z toho ti do nového roku nepřeji.

Vždyť slzy očišťují srdce, utrpení zušlechťuje,

bolest a úzkost tě uvedou do společenství s Marií a Dítětem

a jejich úsměv tě naplní důvěrou a útěchou.

 

Mé přání tobě zní spíš takto:

Kéž bys byl vděčný a navždy uchovával 

ve svém srdci

drahocennou vzpomínku na dobré věci 

svého života,

abys vždy statečně obstál ve své zkoušce,

když tvrdě spočine kříž na tvých ramenou,

když vrchol, k němuž je nutno vystoupit,

se zdá nedosažitelný

a světlo naděje mizí ve tmách,

aby Boží dary v tobě rostly 

a celý rok ti pomáhaly

vnášet radost a sílu do duší těch,

k nimž tě pojí láska,

abys vždy měl přítele, jenž je opravdový

a je hoden tvého přátelství,

který ti dodá důvěru, když ti síly slábnou,

abys vytrval vždy v bouřích

a dosáhl tak výšin,

aby v radosti i bolesti tě provázel stále láskyplný úsměv vtěleného Slova

a aby tě s Pánem pojila vždy vroucí láska,

jak on si to s touhou přeje – kvůli tobě.

 

(Irské novoroční přání)

Na čem záleží?

sobota, 03 leden 2015 23:25
  • Nezáleží na tom, kolik toho vlastníme, ale na tom, zda z toho, co máme, umíme dávat.

  • Nezáleží na tom, zda se umíme prosadit,ale na tom, zda umíme přemáhat sami sebe

  • Nezáleží na tom, kolik máme škol a jaké máme znalosti, ale na tom, jak moudře dovedeme s tím, co máme, hospodařit.

  • Nezáleží na tom, co děláme ale na tom, jak to děláme a proč to děláme.

  • Nezáleží na tom, zda se sami umíme veselit, ale na tom, zda dovedeme přinášet radost jiným.

  • Nezáleží na tom, zda se sami umíme veselit, ale na tom, zda dovedeme přinášet radost jiným.

  • Nezáleží na tom, zda jsme bojácní a máme strach, ale na tom, zda se chováme tak, jako bychom strach neměli.

  • Nezáleží na tom, zda se nám utrpení vyhne, ale na tom, zda ho umíme, když přece jen přijde, přijmout.

  • Nezáleží na tom, zda jsme šťastni, ale na tom, zda jsme schopni zajišťovat štěstí jiným.

  • Nezáleží na tom, zda jsme milováni, ale na tom, zda milujeme jiné a jsme jim požehnáním.

  • Nezáleží na tom, co o nás říkají lidé, ale na tom, jací skutečně jsme, jak jsme věrni sami sobě.

  • Nezáleží na tom, jak dovedeme mluvit, ale na tom, aby naše slova vyjadřovala úctu k pravdě.
  • Nezáleží na tom, zda Bůh plní naši vůli, ale na tom, zda se my snažíme uskutečňovat jeho vůli.

  • Nezáleží na tom, zda jsme dlouho živi, ale na tom, jak jsme naplnili svůj život.

  • Nezáleží na tom, kdy zemřeme, ale na tom, zda jsme připraveni setkat se kdykoli s Bohem.

 

kardinál František Tomášek

(Převzato z časopisu Milujte se! č. 11/2009)

Červenec 2005

Výlet Klokoty, Milevsko, Sepekov

pátek, 02 leden 2015 22:01

V květnu 2008 na svátek Navštívení Panny Marie se uskutečnil výlet žatecké farnosti na tři poutní mariánská místa:

 

  • Premonstrátský klášter v Milevsku s klášterní bazilikou Navštívení Panny Marie
  • Poutní kostel Jména Panny Marie v Sepekově
  • Mariánské poutní místo Klokoty u Tábora

V pátek 15. května byla k jižnímu vstupu do kostela Nanebevzetí P. Marie vrácena socha sv. Máří Magdalény. Ta byla téměř 6 měsíců restaurována.

Živý betlém v podání loutkohereckého sdružení Jitřenka, který probíhá už od roku 1998 vždy 26. prosince.

Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Žatci a pohledy z jeho věží do okolí.

Nafotil - Tomáš Trégl (leden 2010).

Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Žatci a pohledy z jeho věží do okolí. 

Nafotil - Jan Kubeňák (srpen 2010).

V sobotu 11. září 2010 se uskutečnila farní pouť do Filipova, Rumburka a Jiřetína.

Strana 2 z 3