Abys zůstal ušetřen každého utrpení – 

to ti nepřeji.

Ani to, aby tvá další cesta byla samá růže 

a aby po tvé tváři neskanula žádná slza,

abys nezakusil nikdy žádnou bolest.

Ne, nic z toho ti do nového roku nepřeji.

Vždyť slzy očišťují srdce, utrpení zušlechťuje,

bolest a úzkost tě uvedou do společenství s Marií a Dítětem

a jejich úsměv tě naplní důvěrou a útěchou.

Mé přání tobě zní spíš takto:

Kéž bys byl vděčný a navždy uchovával 

ve svém srdci

drahocennou vzpomínku na dobré věci 

svého života,

abys vždy statečně obstál ve své zkoušce,

když tvrdě spočine kříž na tvých ramenou,

když vrchol, k němuž je nutno vystoupit,

se zdá nedosažitelný

a světlo naděje mizí ve tmách,

aby Boží dary v tobě rostly 

a celý rok ti pomáhaly

vnášet radost a sílu do duší těch,

k nimž tě pojí láska,

abys vždy měl přítele, jenž je opravdový

a je hoden tvého přátelství,

který ti dodá důvěru, když ti síly slábnou,

abys vytrval vždy v bouřích

a dosáhl tak výšin,

aby v radosti i bolesti tě provázel stále láskyplný úsměv vtěleného Slova

a aby tě s Pánem pojila vždy vroucí láska,

jak on si to s touhou přeje – kvůli tobě.

(Irské novoroční přání)