Sv. Izidor Sevilský, biskup a učitel církve (560 – 636), Španěl z Karthageny. Byl vychován po smrti rodičů bratrem Leandrem, pozdějším světcem, biskupem v Seville. Mladíček sice nadaný, ale nestálý, nerad se podroboval bratrovi. V určitém období přece jen překonal svou lehkomyslnost, přilnul ke studiu a věděním se proslavil. Stal se knězem a v čase největšího tlaku ze strany ariánů povzbuzoval svou výmluvností pravověrné, bojoval proti bludům, obracel pobloudilé a měl úspěch. Aby se zdokonalil, vstoupil do kláštera, ale byl brzy po zemřelém bratrovi povolán na biskupský stolec v Seville. Povznášel vzdělanost, zakládal školy, zdokonaloval řeholní život, žil dále jako pokorný, k sobě přísný mnich. Zanechal značný literární odkaz z oboru filozofie, bohovědy, hvězdářství, dějin a slovník obecných vědomostí. I obě sestry jsou v seznamu svatých. Považován za posledního církevního Otce Západu.

Převzato z knihy: Dnes ke mně mluví  Cyril Ludvík Petrů:  ( MCM Olomouc 1994)