Sv. Ambrož, biskup v Miláně, učitel církve (339 – 397), narozený v Trevíru v rodině císařského místodržitele. Na právnickou kariéru se připravoval v Římě, byl rovněž místodržitelem a jako takový výmluvně nabádal milánské křesťany, rozdvojené arianismem, při volbě biskupa. Účinek řeči byl patrný, v nastalém tichu někdo zvolal – snad dítě – „Ambrož ať je biskupem!“ Chtěl uniknout hlasitému souhlasu přítomných už proto, že byl pouze katechumenem. Nic nepomohlo, bylo zapotřebí jen prohloubit přirozené nadání studiem Písma sv. a Otců – a tak se uplatnilo všechno ušlechtilé. Sedmého prosince byl posvěcen na biskupa; slovem i perem oponoval ariánům a neohroženě hájil práva církve i proti císaři Theodosiovi. Upravil místní liturgii (dodnes nese jeho jméno). Zachovalo se od něho 29 větších spisů, 92 listů a hymny. Měl vliv na obrácení sv. Augustina, urovnával rozepře, ujímal se utlačovaných, nikdo od něj neodcházel bez útěchy a pomoci.

Převzato z knihy: Dnes ke mně mluví  Cyril Ludvík Petrů:  ( MCM Olomouc 1994)