„ … byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené muži jménem Josef, z rodu Davidova; jméno té panny bylo Maria.“ (Lk 1,26-27). Srdcím křesťanů není žádné jiné jméno tak blízké jako jméno Matky Boží.

   Zavedení svátku k její poctě spadá do 17. století, kdy byla Evropa ohrožena invazí tureckého vojska. Turecké vojsko se dostalo až k vídni a zdálo se, že křesťanství bude jejich nájezdem násilně vyvráceno. Obyvatelé obležené Vídně vroucně volali o pomoc k Panně Marii a jejich prosby byly vyslyšeny. Polská vojska pod vedením krále Jana Sobieského před branami Vídně Turky slavně porazila a na památku této události r. 1683 byl zaveden do liturgického kalendáře svátek Jména Panny Marie. Mnohá mariánská poutní místa mají kostely zasvěcené právě jménu Panny Marie. Svátek je v liturgickém kalendáři, ale není uveden v breviáři pro laiky. Při oslavě tohoto svátku užívá církev příslušné modlitby a texty ke mši svaté ze společných textů o Panně Marii.

   V modlitbě sv. Bernarda, velkého ctitele Panny Marie, čteme: „V pokušení, pochybnosti, trápení pohleď na hvězdu, vzývej Marii.“ Jméno Panny Marie je pro nás jakoby jitřenkou, kterou v dávných dobách vyhlíželi mořeplavci. Večer se jm ukazovala jako první, ráno zhasínala jako poslední. Když viděli její světlo, viděli, že jim nehrozí nebezpečí. Ale když jim ji mlha zakryla, bylo nebezpečí blízko. Jitřenka byla pro ně „hvězdou mořskou“. Jitřenka, pozorována prostým okem, jeví se větší a jasnější než jiné hvězdy. Při jejím východě blednou ostatní hvězdy. A přece i jitřenka je jen planeta bez vlastního světla. Sama není zdrojem světla. Ona pouze přijímá paprsky slunce, které na ni, na prostřednici“, dopadají, a odráží je na zem a do vesmíru. Když slunce vyjde a ukáže se na obzoru, jitřenka zmizí. Po západu slunce se zase ukáže na opačné straně.

    Jako hvězda od hvězdy se liší jasem, tak Panna Maria, „hvězda jitřní“, svým jasem a svým posláním liší od všech ostatních hvězd – ostatních svatých a blahoslavených. Je nejblíže slunci, které porodila světu a kterému bez přestání slouží.

   Svátek jména Panny Marie je vlastně jmeninami Matky Boží a my ji toho dne děkujeme za všechno, co pro lidstvo a každého z nás koná.

Převzato z knihy: Mariánské svátky během liturgického roku  Helena Švubová: ( MCM Olomouc 2008)