Sv. Václav, kníže, mučedník (+ 929 nebo 935), syn knížete Vratislava a Drahomíry, vnuk Bořivojův a Ludmilin. Už v jinošském věku na něho dolehly nejvážnější vladařské starosti, rodová jitření, jejichž obětí se nakonec stal. Jeho duchovní podoba dává tušit solidní základy víry ve složité praxi. Otcova matka Ludmila mu výchovou předala velké věno rozvahy a velkodušnosti vůči protivníkům. Však na úsvitu českého státu bylo jeho kvalit vladařských i duchovních vpravdě zapotřebí. Svátostný Kristus měl v něm svého rytíře, který klesl na prahu kostela ve Staré Boleslavi pod ranami vrahů, bratrem najatých, právě když spěchal na „jitřní“. Národ má v něm hlavního ochránce a dědice.
Převzato z knihy: Dnes ke mně mluví Cyril Ludvík Petrů: ( MCM Olomouc 1994)